Sun Moon Lake (日月潭)

Od chramu Chung Tai Chan jsme to meli k jezeru Sun Moon Lake jen kousek, cca 20 minut jizdy autem.

Jezero se nachazi ve vysce 762 m.n.m. a jedna se o nejvetsi vodni plochu na Taiwanu. V nejhlubsim miste dosahuje 27m. Plavat se v nem smi jen jeden den v roce, pri “zavode” na 3km, ktery je soucasti Podzimniho festivalu. Trat vede z jedne strany jezera na druhou. Tento rok to vychazi na 30. zari, tak uz uvazuju jestli se zucatnim. :-)))

Uprosted vodni plochy se nachazi ostruvek Lalu, ktery rozdeluje jezero na 2 casti. Zapadni pripomina srpek mesice, vychodni cast pak slunce – a od toho tedy nazev Sun Moon Lake. Puvodne byl ostruvek o dost vetsi a obydleny kmenem Thao. Dve udalosti vsak toto zmenily. Nejprve v roce 1930 byla nedaleko jezera postavena prehrada, ktera zvedla vodni hladinu a vetsina ostrova se ocitla pod vodou. V roce 1999 pak prislo zemetreseni o sile 7,3 a z ostrova zbyly uz jen zbytky.

Sun Moon Lake je domoven jednoho z taiwanskych aboridzinskych kmenu, kmene Thao a ostruvek Lalu je pro ne svatym mistem. Soucasny stav populace tohoto kmene je kolem 600 prislusniku. Legenda pravi, ze jezero objevili bojovnici kmene pri lovu bileho jelena, ktereho se snazili chytit v okolnich horach. Ten je zavedl az k jezeru, ve kterem beze stopy zmizel. Thao se oblast jezera zalibila a jelikoz jezero bylo nejen pekne, ale i plne ryb,  presidlili sem natrvalo. Dnes jsou “Thaoci” usazeni na jizni strane jezera. My jsme se v jejich vesnici zastavili na jidlo a nasledne z pristavu vyrazili na projizdku lodi. 

 

V okoli jezera se nachazi mnoho pamatek. Napriklad Ci En Pagoda, chramy  Wen Wu, Jianjing, Syuentzang nebo Syuanguang, ktery jsme navstivili i my a dale kolem 15-ti stezek pro pesi nebo cyklo vylety.

Je zde take lanova draha (jako v Rakousku v alpach), kterou se muzete priblizit k puvodni aboridzinske vesnici. Jde teda o 2 velke chyse, takze toho k videni na miste moc neni. Lanovka je, ale docela dlouha a pohled na jezero a okoli z ptaci perspektivy je moc pekny.

 

Toto jezero si oblibil i taiwansky ex-prezident Chiang Kai-shek a na severni strane postavil sve letni sidlo.

 My jsme se vecer, po navratu z lodi i lanovky presunuli autem na severni stranu jezera, zvanou Shuishe. Zde jsme se sesli s reditelkou nasi firmy. Ta nas pozvala na veceri do mistniho super luxusniho hotelu “Lalu”.

Nejprve jsme prosli hotel. Zamirili k molu smocit nohy a pak na ochutnavku mistnich taiwanskych caju – zeleny, cerny a oolong (polozeleny) podavane tradicnim zpusobem. Tedy tak, jak to zname z filmu – male hrnicky, postupne dolejvane.

 

Nasledovala vecere o nekolika chodech – zelenina, kureci paratky a kuze, morske plody, polivka, redkvovy dort, tofu, ryze, nudle, kure, veprove, ...desert, ....ovoce. Vse se postupne nanaselo na kulaty otaceci stul, ze ktereho si do male misticky postupne nandavate, to co chcete. Jelikoz slo o formalni veceri, trochu jsem se desila, jak to zvladnu. Nebot predstava, ze si nandavam hulkama musle do misticky, hulky se rozjedou, musle vylitnou, jeste nejlepe smerem k nasim dodavatelum, mi silne pripomnela scenu z filmu Pretty woman. :-))) No nastesti jsem to celkem zvladla (i s pomoci mych kolegu) a hlasku: “Svine klouzavy” jsem nemusela pouzit. ;-)) Popijeli jsme caj a vino. Zacalo se bilym vinem. Jakmile bylo prvni maso, dostali jsme i sklenicku na cervene vino, takze pak jsme pili bile i cervene zaroven. Naleva se jen male mnozstvi, protoze se pronasi hodne pripitku a temer vzdy se pri tom dopiji do dna. Kazdy by mel pronest pripitek k obchodnimu partnerovi, jako projev ucty a navazani nebo pokracovani v dobre spolupraci. Doslo i na me. Vstanete, dojtete k dane osobe, ktere pripijite. Sklenicku drzite objema rukama, jako, ze je to opravdu od srdce. Pronesete rec, nekolikrat se pritom uklonite. Pak si tuknete, ale sklenicku davate dolu pod sklenicku dane osoby, jako projev respectu a ucty. Jelikoz nasi dodavatele nemluvili anglicky, tak muj pripitek prekladala kolegyne. Cele to bylo dost komicke. Vsichni jsme se smali. Nicmene, prosla jsem tim zkouskou, ze dokazu pit alkohol, takze pry muzu v praci pro Karmu Global Ltd. pokracovat. :-))) (A pak, ze se na Taiwanu nepije. :-) Kolem 22.hod jsme se prejedeni nasoukali do auta a vyrazili zpatky smer Taichung.

Zaverem: Sun Moon Lake je oblast, kterou vam doporuci navstivit kazdy pruvodce o Taiwanu. V okoli jezera je toho skutecne dost k videni a jezero samo o sobe je take pekne. Mimochodem voda je azurove modra. Pokud budete mit pekne pocasi, urcite vyrazte. Na druhou stranu nektere pruvodcovske knizky vynasi teto misto "do nebes". Neocekavejte proto zazraky, je to "pouze" jezero v horach. Jak mi radil muj kolega Belgican: "Lower your expectation and you will be fine." :-))) Ja jsem se teda nejvic tesila na celkovy pohled jezera v zalesnenych kopcich. Jelikoz jsme meli jasno, doufala jsem, ze bude videt daleko. Jenze zdejsi a temer kazdodenni opar byl opet pritomny, takze zas tak daleko videt nebylo. Na druhou stranu, to prinasi k jezeru tajemnou atmosferu.

Dale se pripravte, ze o vikendu tu bude naval. Pred 2 lety Taiwan zrusil kvoty pro turisty z pevninske Ciny, takze je jich tu plno a jsou vsude. Od Taiwancu je poznate nejjednoduseji pri jidle - plivou na zem, krkaj, srkaj a mlaskaj. Taiwanci se chovaji normalne. :-)))

 

Vice fotek najdete ve fotogalerii, v albu Sun Moon Lake, ktere bude jeste prubezne doplneno. :-)