Minulou sobotu se v Taipeii uskutecnilo setkani Cechu a Slovaku, ktere jsem svou ucasti chtela podporit. Byla jsem zvedava, jak zvladnu cestu z Taichungu, nebot jsem prvne vyrazila sama.
Zakladnim predpokladem uspechu bylo dostat se z meho bytu na autobusove nadrazi spolecnosti Ubus, ktera do Taipeie jezdi. Jelikoz jeste nevlastnim scootr, jela jsem mistnim linkovym autobusem. Krome toho, ze musite vedet, kterym autobusem jet, to ma jeste 4 dalsi mensi zadrhele. :-)1) Nejsou tu presne jizdni rady, takze na zastavce proste cekate az a jestli vubec autobus dorazi.
2) Na zastavce jsou sice planky zastavek vsech linek, ale pouze v cinstine.
3) Za autobus po meste nekdy platite kdyz nastupujete, a nekdy kdyz vystupujete. Cena se odviji od toho, z jake a do jake zastavky jedete.
4) Vetsinou neznam cinsky nazev, tam kam jedu. A kdyz ho vim, tak ho neumim vyslovit tak, aby mi mistni rozumeli.
Jinak se tu cestuje fajn. :-))) Ne neni to tak hrozny, jak to mozna vypada. V autobusech se zastavky hlasi i v anglictine, takze konecny vystup je v pohode.
Po cca 1 hodine jsem na autobusak celkem v poradku dorazila. Koupila jsem si listek do Taipei a chystala se nastoupit. Chvili mi trvalo nez jsem pochopila mistni system razeni pri nastupovani. Jelikoz do Taipei miri hodne lidi, musite si po nakupu listku vzit take cekaci poradovy listek, jako zname u nas napriklad z bank, uradu apod. Zatim umim cinsky pouze cisla 1-10. Me cislo 104, tedy nevestilo nic dobreho. Nasledne vyvolavani napr. “A nyni cisla 80 az 90...” jsem travila tazavymi pohledy a ukazovanim meho cisla mistnim. Nakonec na me take dosla rada a ja po chvili vyrazila “zelenym specialem” smer Taipei.
 |
Autobusove nadrazi
|
Žádné komentáře:
Okomentovat