AMS v triatlonu, Yilan county

Akademicke Mistrovstvi Sveta v triatlonu se kona kazde dva roky. Jelikoz posledni mistrovstvi se konalo v roce 2010, byl letosni rok 2012, opet rokem zavodnim. Tentokrat se poradani ujal Taiwan (nahodicka, ze ;-))), konkretne kraj Yilan a mesto Luodong, ktere kazdorocne hosti Asijsky pohar v triatlonu.

Zavod probehl  o poslednim cervnovem vikendu, konkretne v sobotu. V 8 hod. rano startovaly zeny, v 10:30 se na to vrhli muzi. Podminkou pro nominovani zavodnika je studium na vysoke skole (nebo max. 1 rok od ukonceni). Kazdy stat mohou na startu reprezentovat 4 sportovci v obou kategoriich. Na Taiwan dorazila i vyprava z CR v poctu 9 lidi: z toho 3 zavodici zeny (Jita Simakova, Petra Kurikova a Bara Hlavacova), 4 zavodici muzi (Lukas Kocar, Peta Slajs, Tomas Renc a Martin Novak) a 2 "bafunari" pan Jozef Horcic a Lenka Kovarova (oba ucastnici OH, takze zkuseni to byvali reprezentanti). Diky me nedavne triatlonove kariere, jsem vetsinu z jmenovanych dobre znala, takze jsem se tesila na setkani, a ze si trochu popovidam v cestine.

Jelikoz jsem z patku na sobotu nocovala v Taipei, cekalo me brzke ranni stavani a presun autobusem na vychod ostrova do Luodongu. Muj plan byl dorazit do mista startu, ktery byl umisten do Dongshan river water parku (cca 6 km od centra Luodongu)  kolem 10 hodiny a vychutnat si start kluku. Tento plan zacal nabirat trochu trhliny jiz v Taipei, ktere jsem upoustela cca o hodinu dele, nez jsem puvodne zamyslela.

Cestou do Luodongu - Yilan City

Dalsi problem nastal v Luodongu, kde mi nechteli pujcit scootr (protoze nejsem Taiwanka), tak jsem si pujcila alespon kolo.

Foto: Luodong, a dale za mestem

 

Jenze trochu selhal muj orientacni smysl. Takze misto 20 minutove projizdky, jsem cca hodinu stravila jizdou mezi ryzovymi poli.

Nakonec, diky mape a pomoci dvou mistnich zemedelcu, jsem se preci jen dostala k rece, kde probihala uvodni plavecka cast. Podel ni jsem smerovala k cyklisticke trati a potazno i k mistu startu a cile. Behem chvile uz jsem videla vlajky lemujici celou cyklistiku, a to uz jsem byla "doma".

 Dorazila jsem akorat v cas, abych videla projizdet prvni  "balik" kluku v prvnim ze 4 cyklistickych okruhu. Ve druhem okruhu jsem se snazila v prvni skupine rozpoznat "nase kluky", kdyz tu se ozvalo: "Ahoj Miso" - takze jsme vedela, ze je vse v poradku a "nasi" jsou tam kde chteli a maji byt. ;-)))

Po cyklisticke casti jsem se presunula na trat behu, kde jsem potkala pana Horcice a nasledne holky, Petu s Barou. Spolecnymi silami jsme hnali kluky do cile. Protoze teplota ve stinu uz byla kolem 35 stupnu, zacinali nekteri kolabovat. My jen doufali, ze kluci vydrzi, aby bodovali i v zavode druzstev. (Pocitaji se prvni 3 zavodnici kazde zeme). Nakonec Lukas obsadil vynikaji 3 misto, Tomas dobehl  na 14. miste a Peta 16. Martin bohuzel kvuli vedru a zraneni nohy nedokoncil.

Skvele si vedly i holky: Peta Kuriku skoncila 5., Bara 19. a Jita 26. Zhledli jsem medailovy ceremonial, pogratulovali a vyfotili Lukase a ocekavali vysledky zavodu druzstev kluku, kde to bylo kolem 3. mista hodne naslapane. Nakonec oficialne kluci skoncili 4., jeden bod od bronzu. Nicmene, kvuli vysledkovym nejasnostem a neprehlednemu pocitani vysledku podala ceska vyprava protest, tak mozna jeste dojde medaile klukum postou. ;-)))

 

Poznamka v fotkam: Na oficialnim plakatu (pozadi za vyhlasovanymi) je pritomna dalsi ceska triatlonistka, ucastnice AMS v roce 2010 Tamara Stonova. Ta cyklistka v helme, primo za Lukasem (Ten v tom cernym, na 3. miste) . :-)))

Po zavode, pred hotelem

 Foto: Oficialni ukonceni

Foto: Zapad slunce v Luodongu.

Na nedeli jsme po upravach naplanovali spolecny vylet (i s nasi pruvodkyni Nico) do nedalekych "Lazni" se studenou vodou (22C) v mestech Su ao.

Pak jsem se presunuli smerem na sever k surfarske plazi Wu ao. Plaz nic moc - cerny pisek. Ale vlny super. Tak jsme se trochu vyblbli. Jen Tomas ztratil v mori fotak a ja nausnici. Poznamka na okraj - ikdyz se zatahlo, bylo kolem 33 stupnu. Presto jsme byli jedini, kdo se koupal. :-))

Pak uz jsme se presunuli na hotel, udelali zaverecne foto, navecereli se a zacali balit, nebot nas cekalo ranni stavani kolem 5 hod a presun na letiste Tayouan.

Ja jsem se svezla s vypravou na letiste, kde jsme se rozloucila, poprala bezproblemovy let a uspesnou zavodni sezonu  a pokracovala autobusem "domu" do Taichungu.